SILVESTR ... ANEB JAK JSME HO PROŽILI

Ten den jsme byli s Akimem na EXTRA dlouhý procházce. Šli jsme do lesa a já jsem se ho snažila hodně pouštět, ale hlavně ho na ten rušnej večer hodně utahat. Ikdyž chodilo spoustu lidí s pejsky, docela se mi poštěstilo a já je viděla vždy dříve než můj trhač, takže šel hned na vodítko. Domů jsme došli bez maléru skoro po třech hodinách. Ale únava byla ta tam a pes jako by na žádné prochajdě nebyl. Okolo desáté hodiny jsem otevřela vrata od garáže a dala Akimka do pelíšku. Vůbec neprotestoval a hned tam zaplul. Ve dvanáct to vypuklo. Rána za ránou. A pes ? Když jsem otevřela dveře, vykoukli na mě dvě ospalé oči. Z výrazu bylo vidět, že ho nějaký rámus přece jen tak nerozhází. Spíš mi říkal: "Zavři a nech mě spát."
Tak jsem to přežili na výbornou.